Pojďte se mnou objevit tajemný skalní masiv Sigiriya, který je jedním ze symbolů Srí Lanky a také ho naleznete na světovém dědictví UNESCO. Všimnete si ho už z dálky, vynořuje se nad zelenou džunglí a na jeho vrcholu můžete kráčet stopami starověké civilizace.
Dle archeologů, bylo okolí hory osídlené již od pravěku. Od 3. stol. př. n. l. byly skalní úkryty a jeskyně využívány budhistickými mnichy. Později se stalo na chvíli hlavním městem, když se na jeho vrcholu skrýval král Kashyapa (jenž zavraždil vlastního otce), který zde nechal vybudovat rozsáhlé sídlo, jehož zbytky můžeme obdivovat dodnes.
Po drtivé porážce krále, byla Sigiriya navrácena budhistickým mnichům, kteří zde působili ještě zřejmě do 14. století. Poté byla skála opuštěna. Opuštěnou skálu Sigiriya objevil při projížďce na koni až v roce 1831 major britské armády Jonathan Forbes.
Když se rozhodnete prozkoumat vrchol žulového masivu, připravte se na výheň. My jsme výstup absolvovali ve 40 stupňovém vedru, takže se zdálo, že nejdeme na 200m skálu ale na Everest :-D Nejprve vás bude vás čekat cesta udržovanými královskými zahradami, které rozhodně stojí za prozkoumání. Poté bude následovat výstup po 1200 schodech. Cca v polovině výstupu narazíte na obrovské lví tlapy, které v minulosti představovaly bránu do královského paláce. Byla nad nimi i velká lví hlava, která se již bohužel nedochovala, nicméně dle ležícího lva nese skála dodnes svůj název - Sigiriya Lions Rock (Lví skála). Kromě lvích tlap jsou cestou nahoru i pozůstatky fresek (ty jsme bohužel kvůli rekonstrukci neviděli).
Na vrcholu vás čeká naprosto skvělý 360° výhled, dále tam můžete vidět systém vodních nádrží, které dodnes fungují. zahrady, příkopy, a plno archeologických prvků.
Kromě toho vás budou po celou dobu obklopovat celkem drzé opice s mláďaty :-)
Nejkrásnější pohled na Sigiriyu je z vedlejšího skalního masivu, který se jmenuje Pidurangala. Na výstup na tuto horu jsme se vydali asi 3 hodiny před východem Slunce a dobře jsme udělali. Sice jsme šli nejnáročnější část cesty v úplné tmě, ale byli jsme na vrcholu mezi prvními - tzn. mohli jsme si vybrat místo na focení. Výsledek zhodnoťte sami. Na první fotce níže vidíte obrovský balvan, focený těsně po východu Slunce. Ten den vycházelo Slunce do velkého oparu, takže světlo nebylo moc silné (na focení nic moc), o chvíli později to již s jinou kompozicí bylo o něco lepší :-)
